491303.jpg
*Nevydáváme se za autory a překlady jsou nekomerční,
jde o fansub!*

Děkujeme, hezkou zábavu!
Tsuki no Kodoku  NO.2
Ibuki.Satsuki.full.1671204.jpg

月  孤 独

Padajíce, míjely mě listy stromů, které rostly kolem cesty. Dopadaly měkce na zem s lehkým zašuměním.

Vyšla jsem na malý kopeček a rozhlédla se kolem sebe. Podzimní krása mě okouzlila natolik, že jsem na chvíli zatajila dech. Lehký vítr si pohrával s větvemi stromů a shazoval poslední barevné listy. Jaká to krása, jakoby ten den někdo vymaloval temperami a přesto bylo vše tak černobílé. Stesk ptáků po jaru se podepsal na jejich písních. Poslední opozdilci odlétaly se svými písněmi na dalekou cestu až do teplých krajin.

Celý den utichl. Okolní hluk pohltil vyrovnaný půvab a harmonie, která zavládla na tomto místě. Místo rozjímání a klidu. To vše pro mě znamenal ten jediný den. Cítila jsem, jak mě přes každý nádech opouští zemská tíž. Možná jsem vzlétla, nebo jsem naopak padala někam opravdu hluboko do svého podvědomí. Pomalu jsem přestala myslet na vše, kromě mých kroků, které dopadaly na vyschlou zem.

Mraky mi nad hlavou začaly černat a vše pohltila tma. Vzhlédla jsem k nebi a zadívala se na poslední paprsky světla, které pronikaly škvírou mezi mraky. Svítily přímo na jeden vysoký strom a jeho listy se leskly v jejich záři.

Zvedl se vítr a svou mohutnou silou rozpohyboval všechny okolní stromy k tanci. I přes jejich silné kmeny si s nimi hrál jako s hadrovými panenkami. Když v tom mi na nose přistála první kapka. Nejdříve spadlo na zem jen několik málo kapek, jenže po chvíli se rozpršelo natolik, že jsem začala hledat úkryt. A proto jsem se rozběhla právě k tomu stromu, který byl ozářen paprsky světla, které mě lákalo do svého přívětivého náručí.

Běžela jsem rychle, nevnímajíc zuřící bouřku a vichřici. Zastavila jsem se až o promoklou kůru stromu. Zůstala jsem opřená zady a pozorovala běsnící přírodu. Země voněla mokrou půdou a náhodné kapky, které strhl vítr, mi padaly do očí.

Odhrnula jsem si z obličeje pár mokrých pramínků vlasů a zahleděla se na strom, který mě tak vřele přijal pod své větve. Přejížděla jsem po něm pohledem, než jsem koutkem oka zahlédla něco malého a oválného.

Kukla! Motýlí kukla, ve které spal ještě jeden osamělý motýlek. Přejela jsem po ní prsty. Byla jí škoda, i když se vylíhne, zimu nepřežije. Mezi mnou a obyvatelem kukly, jakoby se spojil most. Já cítila jeho a on cítil mě. Beze slov jsem mu projevila svou lítost nad jeho osudem. Hořce jsem se pousmála, když začaly z nebe místo kapek vody, padat vločky.

Ještě naposled jsem věnovala kukle pár omluvných slov a rozešla se pryč. Teď už nemohu doufat v nic jiného, než v to, že se nad jeho životem krutý osud slituje stejně, jako se smiloval nade mnou.
 
awesome-abstract-tree-and-girl.jpg
Již hotové kapitoly najdete zde!
Již hotové kapitoly najdete zde!
Proces:
Tensei Shitara Ken deshita
 60 %
Již hotové kapitoly najdete zde!
Již hotové kapitoly najdete zde!
kuroo_n_kuchan_by_chibikuroo-d3l5gh4.png


Tato stránka je pouze sesterskou stránkou Tsuki no Kodoku
Určitě nás navštivte i na hlavních stránkách, kde je převážná většina 
našich překladů a povídek (yaoi a shounen-ai tématika).
by Triton

by Triton

tumblr_static_tumblr_musxrw1y9d1sqjr7ho1_500.png
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one