491303.jpg
*Nevydáváme se za autory a překlady jsou nekomerční,
jde o fansub!*

Děkujeme, hezkou zábavu!
Tsuki no Kodoku  NO.2
Ibuki.Satsuki.full.1671204.jpg

月  孤 独

14. kapitola

„Pronásledovatelé"

Žili jsme v klidu a pokoji od dosahu rady, ale dobře jsem věděla, že nás rada hledá. Několikrát jsem se málem prozradila útokem na démona, který mě napadl.

Jednoho dne odpoledne jsem uviděla ve městě smrtku, která mě odtáhla od Asamiho. Podařilo se mi zmizet, ale nebyla jsem si jistá, jestli si mě nevšiml. Bohužel další den jsem takové štěstí neměla. Zahnal mě do slepé uličky. Srdce se mi rozbušilo při vzpomínce na mou smrt. Musela jsem bojovat, útočila jsem skvěle, ale když už jsem se ho chystala zabít, přišel Asami a zastavil mě. Smrtce pomohl se postavit a zeptal se jí: „Kine, jsi v pořádku, jak to vypadá s radou?" Smrtka jen mávla rukou: „Jo sem, ale je fakt dobrá. Rada je úplně zmatená, nemáte se čeho bát." Asami trochu sklonil hlavu na znak díků a smrtku Kina pozval k nám.

O něčem se bavili, ale já nic neslyšela, protože jsem zrovna chystala oběd. A navíc jsem musela vařit i pro Kina, nejdřív jsem přemýšlela, co mu provedu a dám do jídla, ale pomáhal Asamimu a mě takže jsem ty myšlenky vypustila z hlavy. Donesla jsem jídlo ke stolu a jenom jsem zaslechla Kina, jak říká: „Snažil jsem se je zastavit, ale nedali na mě. Alespoň že jí nezabili." Asami jen přikývl a pokynul hostu, ať jde ke stolu.

Celou dobu na mě Kin zíral přes stůl. Nejdřív mi to bylo jedno, ale po chvíli mě to dost znervózňovalo. Zadívala jsem se mu do hnědooranžových očí, pohledem, kterým jsem mu potichu řekla: „Jestli na mě nepřestaneš zírat, tak tě zabiju!" Kin hned potom uhnul pohledem. Asami mu vřele nabídl nocleh. Kin bez váhání přijal, nebyla jsem příliš nadšená tou představou, ale nechtěla jsem vypadat neuctivě. Vždyť za nás riskoval svůj život, kdyby se to dozvěděla rada, asi by ho zabili. Však to nijak nesouviselo s jeho lačným pohledem, soustředěným na mě.

Připravila jsem mu spaní na pohovce. Ale pořád jsem měla pocit, že by dal přednosti posteli se mnou než pohovce. Neměla jsem z něj strach, jenže dobrý pocit jsem také neměla, když jsem ležela v posteli a dělily nás jen tenké dveře. Asami mě políbil na krk, ale já byla stále chladná, jelikož mě pohltily mé myšlenky. Asami se přitulil a začal, otravoval: „Reiko, copak je? Dnes si nedáš říct?" Naštvaně jsem odsekla: „ Dala bych si říct, kdyby tu nebyl tvůj přítel." Asami se však nevzdával: „Nic se nedozví, když nebudeš moc hlasitá." Skoro jsem se otočila a jednu mu vrazila. Asami to po chvíli přemlouvání vzdal. A nakonec se mi povedlo i usnout.

V noci jsem se šla napít. Byla jsem v kuchyni a nalívala si vodu, když se ozvalo: „Zlatíčko, to si přišla za mnou." Ani to se mnou nehnulo a ledově jsem odpověděla: „Za tebou? Tak zoufalá ještě nejsem." Cítila jsem, jak se blíží, chtěl po mě chňapnout, ale já uskočila na kuchyňskou linku. Zkroutila jsem mu ruku za zády a pošeptala jsem mu do ucha: Zmiz, jestli tu do rána budeš tak přísahám, že tě zabiju." Jenže on se po mě ohnal a srazil mě na zem. Klekl si nade mě a ušklíbl se: „Když se budeš bránit, bude to bolet. A to přece nechceš ne?" Znechuceně jsem odsekla: „To bych radši chcípla!" Plivla jsem mu do obličeje. Ale on se jen pobaveně pousmál a naklonil se blíž nade mě. 

Již hotové kapitoly najdete zde!
Již hotové kapitoly najdete zde!
Proces:
Tensei Shitara Ken deshita
 60 %
Již hotové kapitoly najdete zde!
Již hotové kapitoly najdete zde!
kuroo_n_kuchan_by_chibikuroo-d3l5gh4.png


Tato stránka je pouze sesterskou stránkou Tsuki no Kodoku
Určitě nás navštivte i na hlavních stránkách, kde je převážná většina 
našich překladů a povídek (yaoi a shounen-ai tématika).
by Triton

by Triton

tumblr_static_tumblr_musxrw1y9d1sqjr7ho1_500.png
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one