491303.jpg
*Nevydáváme se za autory a překlady jsou nekomerční,
jde o fansub!*

Děkujeme, hezkou zábavu!
Tsuki no Kodoku  NO.2
Ibuki.Satsuki.full.1671204.jpg

月  孤 独

11.kapitola

„Lovec démonů"

Asi po týdnu přišel nezvaný host z vyšších míst. Bez ohledu na mé city k Asamimu, které mi dokonce vyčetl, mě odtáhl pryč. Nejenom že jsem pak celý měsíc byla zavřená v malé místnosti bez okna, musela jsem před starší, aby rozhodli o mém osudu. Byla jsem nařčena ze zrady rady, když jsem přijala nové zbraně. Nakonec jsem se jim hodila jako lovec démonů. Za trest mně zkrátili vlasy o jednu třetinu. Nyní jsem je měla samý zub, ne jako od Asamiho. Měla jsem je pod lopatky, zatímco předtím mi visely až ke stehnům. Vzali mi i náhrdelník, který mi dal Asami první den.

Vše se zdálo tak ztracené a nešťastné, co bych nyní dala za jediný polibek či dotek od Asamiho. V této chvíli jsem měla jistotu jen v jednom, a to, že miluji Asamiho a nikdy na něj nezapomenu.

První dny v nové práci jsem byla pod dohledem, jenže pak mě posílali tam, kam nechtěli ani ti nejzkušenější. Boje s démony a můj hněv proti nim, byl jediný náznak mých citů a emocí. Jinak jsem byla prázdná, úplně prázdná. Narazila jsem i na zbraň, byl to bič s ostrou špičkou. Místo prstenu to však byla naušnice. Bez jediného mrknutí jsem si s ní propíchla ucho. Mé krásné oblečení, které mi dal Asami vyměnil černý kožený kabát a těsné kožené kalhoty a košili nahradil černý korzet. Mé zbraně zrudly a vlasy ztratily svůj lesk a třpyt. Vypadala jsem jako ten nejhorší z démonů. Dokonce i korálky na mých vlasech zčernaly.

Po 30ti letech mi nabídli snazší práci, ne tak nebezpečnou, jako ta v městech démonů. Já však odmítla, nechtěla jsem s nikým spolupracovat. Krom jedné smrtky, jenže od té mě násilím odtrhli.  Zbyly mi jen vzpomínky a jizva na ruce. Celé měsíce jsem jen pracovala, na zádech mi přibylo mnoho jizev od bojů a mučení rady za každou novou zbraň. Já však nic necítila, jen zášť a zhnusení z rady.

Mnoho dní jsem ani nespala, jen chodila a zabíjela démony. Století uběhlo jako voda a za mnou zůstávaly jen mrtvoly. Měla jsem skvělé výsledky, za vše se však platí, a rada platila nespočetněkrát za mé impulzivní chování. Byla také odpovědná za to, abych zabila jen toho, koho mám, já však zabila každého, kdo mi zastoupil cestu. Vlastnila jsem 4 prsteny a dvě náušnice. Moji hůl, dva meče, dýky, bič, luk a dlouhé železné drápy na pravou ruku.

Ten den bylo výročí mého rozdělení od Asamiho. Poslali mě do města, abych vyvraždila klan démonů, kteří útočí na lidi. Znělo to jako dobré povyražení, tak jsem vyrazila na cestu. Procházela jsem městem, všichni uhýbali, jelikož dobře znali mji pověst. Došla jsem ke vchodu, vyrazila dveře a najednou na mě zíraly několikatery oči. Všechny jsem zabila jediným útokem a pousmála se: "Hm, dost slabý na zabijáky!" Potom jsem uviděla muže u baru. Myslela jsem, že bude zábava. Ale to co přišlo, jsem opravdu nečekala. Muž měl kapuci a šedý plášť. Zaútočila jsem, ale najednou zmizel. Byl mrštný a setkala jsem se s ním tváří v tvář, když na mě přitlačil svou kosou, proti té mé. Má prudká otočka mu shodila kapuci. Pohlédl mi do očí a byla jsem paralyzována jejich hloubkou a bolestí v nich.

Muž promluvil: „Pořád mě miluješ?"

Již hotové kapitoly najdete zde!
Již hotové kapitoly najdete zde!
Proces:
Tensei Shitara Ken deshita
 60 %
Již hotové kapitoly najdete zde!
Již hotové kapitoly najdete zde!
kuroo_n_kuchan_by_chibikuroo-d3l5gh4.png


Tato stránka je pouze sesterskou stránkou Tsuki no Kodoku
Určitě nás navštivte i na hlavních stránkách, kde je převážná většina 
našich překladů a povídek (yaoi a shounen-ai tématika).
by Triton

by Triton

tumblr_static_tumblr_musxrw1y9d1sqjr7ho1_500.png
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one